S invazí Ruska na Ukrajinu ceny pšenice vystřelily nahoru. Většina účastníků trhu si pravděpodobně ještě pamatuje dny od 24. února a po něm. Ceny zejména pšenice, ale i kukuřice a řepky vyletěly do netušených výšin. V průběhu léta následoval protipohyb, za který mohly dva faktory. Na jedné straně sklizeň na severní polokouli, která poněkud uvolnila bilanci obilí, i když výnosy ne vždy splnily očekávání. Na druhé straně dohoda ohledně vývozu obilí mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN vedla ke zvýšení nadějí na extenzivní export z „výrazného dodavatele Evropy“. Dvě válčící strany, Rusko a Ukrajina, podepsaly a července samostatné dokumenty s Tureckem, které umožňují bezpečný export přes definovaný koridor. Dohoda mimo jiné odhalila, že Rusko, které dříve podléhalo sankcím, bude mít také povoleno vyvážet zemědělské zboží. Dalším důležitým rysem a pozdějším bodem sporu bylo „použití“ exportů. Podle různých médií bylo cílem využít export k zásobování nejchudších zemí světa obilím, které potřebují k potlačení hladomoru. Dalším důležitým rysem a pozdějším bodem sporu bylo „použití“ těchto exportů. Podle různých médií bylo cílem využít export k zásobování nejchudších zemí světa obilím, které potřebují k potlačení hladomoru. Dalším důležitým rysem a pozdějším bodem sporu bylo „použití“ exportů.

1. srpna propluly první lodě koridorem a byly naloženy ve 3 schválených přístavech na Ukrajině. Dříve musela každá nákladní loď projít kontrolou v Istanbulu, které se účastnily všechny 4 vyjednávající strany. Totéž platilo po vyplutí z Ukrajiny. Hlavním účelem bylo zabránit tomu, aby byly nebyly dodávány zbraně na Ukrajinu v nákladových prostorech lodí. Začátkem září již trasou proplul vysoký dvouciferný počet lodí. Ruský prezident však již tehdy dával najevo svou nespokojenost. Podle vlastních vyjádření si stěžoval, že pouze dvě z 87 naložených lodí měly cíl v Africe, což nebylo v souladu s touto dohodou. Do Evropy bylo dodáno příliš mnoho zboží.

Téměř o dva měsíce později však existují i ​​další průzkumy z ukrajinských vládních kruhů, podle kterých koridor využilo 331 lodí, s nimiž se dalo vyvézt kolem 7,5 milionu tun obilí. Dle tohoto asi 60 % mělo cíl v Africe. Vývoz se pohyboval kolem 2,5 mil. tun měsíčně, což byl výrazný nárůst oproti exportu po železnici v předchozích měsících. Před vypuknutím války se vyvezlo v průměru kolem 3,5 milionu tun obilí měsíčně. Dohoda měla poskytnout základ pro další jednání a byla považována za první důležitý úspěch v zásobování světa obilím.

Zatímco v předchozích dnech se dokonce hovořilo o prodloužení této dohody, Rusko v sobotu s okamžitou platností zrušilo dohodu s OSN. Prý docházelo k útokům dronů na infrastrukturu ruské černomořské flotily v přístavu Sevastopol na anektovaném Krymu. Mimo jiné prý byla poškozena loď pro odminování. Rusko z toho obvinilo Ukrajinu. Dohoda nemůže nadále existovat, protože ruská vláda již nemůže zaručit bezpečnost transportů. Rusko pak na dnešní den požádalo o zasedání Rady bezpečnosti OSN. Vláda požaduje, aby se OSN také zasadila o to, aby ruské zemědělské zboží a hnojiva byly prodávány na Západě.

Komentáře k poslednímu vývoji na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat. Ukrajinský prezident Zelenskyj ostře kritizoval pozastavení dohody a požadoval, aby Rusko nezasedalo v G20. Ruská vláda zatím neoznámila, zda se zúčastní tohoto summitu 15. až 16. listopadu na Bali. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba dodal, že Rusko by se mělo držet dohody, a mluvčí OSN řekl, že dohoda by neměla být ohrožena a jsou neustálém kontaktu s Kremlem. Západ v podobě amerického ministra zahraničí Blinkena rovněž vznesl obvinění, proti předčasnému ukončení dohody a varoval, že Rusko využívá dodávek obilí nebo je blokuje jako zbraň.

V noci z neděle na pondělí reagovala na americké burze CBoT v Chicagu zejména pšenice znatelnými nárůsty o více než 60 amerických centů/bu nebo o více než 7 %. Evropané v pondělí ráno reagovali méně znepokojeně s nárůstem o dobrých 15 Euro/t, nebo téměř 5% na samotném vrcholu. Oba trhy se v průběhu dopoledne zklidnily a v prvních dnech obchodování vykazují prémie 3,5 – 5,5 %.

V této napjaté situaci samozřejmě není snadné formulovat jaký bude výhled. V zásadě je vypovězení dohody samozřejmě poměrně vysokou mírou eskalace. Je těžké posoudit, zda byla reakce na burzovním trhu příliš slabá nebo příliš silná? Je však zcela zřejmé, že různé strany se vzájemným obviňováním oibviňují, což pravděpodobně prozatím ztíží rozhovory a další jednání. Je však také poměrně pravděpodobné, že se vyjednavači nakonec znovu sejdou u jednoho stolu, protože na exportu mají skutečně zájem všechny strany. Podle údajů z Ruska má letos rekordní sklizeň pšenice, takže velké množství by mělo být k dispozici na export. I na Ukrajině je stále k dispozici dostatečné množství pro export, a to i přes 1/3 sklizňové ztráty ve srovnání s rekordním rokem 2021. Západ má o zboží zájem, aby ceny nevyletěly raketově nahoru a nezpůsobily hladomor zejména v Africe. Dříve nebo později pravděpodobně dojde znovu k rozhovorům a pravděpodobně i dohodám. Zda se summit G20 v polovině listopadu chopí jako příležitost, nebo se Západ pokusí zahájit jednání s předstihem, se teprve uvidí. Od toho se zřejmě bude odvíjet i další vývoj cen pšenice. Extrémní nárůsty jako na konci února nebo na začátku března se zatím neočekávají, ale pokud se týdny či možná měsíce nenajde řešení, ceny by zatím mohly růst dál.

Kromě vývozu obilí je zde ještě jeden bod, který by měl být z našeho pohledu zvážen. Rusko je významným světovým výrobcem hnojiv a pravděpodobně v posledních měsících nedokázalo vyvézt tolik zboží jako v předchozích letech. Vysoké náklady na energii v Německu zároveň nutí například BASF a Yaru ke snižování kapacity a přesunutí výroby do zahraničí. Za prvé to vede k tomu, že je k dispozici méně hnojiv a odpovídajícím způsobem rostou ceny nebo zůstávají na vysokých úrovních, což by mohlo ovlivnit výnosy. Na druhou stranu export je pro Rusko miliardový byznys a protože výrobní náklady tam pravděpodobně zůstanou relativně nízké, lidé budou mít dříve nebo později zájem tyto prostředky vyvážet znovu.