Rusko zastavilo lodní dopravu mezi Černým a Azovským mořem. Ceny pšenice prudce rostou. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou zuří již více než čtyři roky. Po počátečním šoku se trhy s obilím uklidnily a ceny v posledních letech klesly na předválečnou úroveň. Rizikové prémie za stále nejistou situaci v oblasti Černého moře byly do značné míry započítány. Před víkendem se však válka mezi Ukrajinou a Ruskem opět dostala do povědomí obchodníků s pšenicí. Ceny na Euronextu v pátek prudce vzrostly a ceny pšenice výrazně vzrostly i na německém spotovém trhu.

Podle páteční zprávy agentury Reuters informovala ruská pohraniční stráž přepravní společnosti, že od pátku 18:10 místního času již nepřijímají žádosti o průjezd Kerčským průlivem. Kerčský průliv spojuje Azovské moře s Černým mořem. Není jasné, kdy bude omezení zrušeno. Formálně se nejedná o „uzavření“ dekretem, ale o zastavení tranzitních povolení – v praxi se však jedná o blokádu.

Spouštěčem byly útoky ukrajinských dronů na 13 lodí, včetně deseti tankerů, což zřejmě bylo vyvrcholením několikadenní vlny útoků na plavidla v Azovském moři. Na pobřeží Azovského moře leží Rostov a Krasnodar, přední ruské regiony produkující obilí, a přes jejich přístavy se odbavuje zhruba čtvrtina ruského exportu pšenice.

Rusko také kvůli ukrajinským útokům dočasně pozastavilo lodní dopravu Azovsko-donským mořským kanálem. Kanál spojuje Azovské moře s vnitrozemskými přístavy, jako je Rostov na Donu, hlavní překladiště ruského obilí.

V současné době je obtížné předpovědět, jak současný vývoj ovlivní trh s pšenicí v nadcházejících týdnech. Hodně bude záležet na tom, jak dlouho bude trvat uzavření klíčových dopravních tras. Události však ukazují, že eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou má opět větší dopad na zemědělský trh. Doposud ruský vývoz pšenice pokračoval převážně bez problémů i přes válku s Ukrajinou, což vedlo ke snížení obav o dodávky na globálním trhu.

Ukrajina však již měsíce trpí silnými ruskými útoky na své černomořské a dunajské přístavy. To omezuje schopnost Ukrajiny vyvážet pšenici a kukuřici po moři.

Pokud by vývoz obilí z Ruska a Ukrajiny utrpěl dlouhodobé důsledky stupňujících se vzájemných útoků, mělo by to dramatické dopady na globální trhy. USA očekávají nejhorší sklizeň pšenice za poslední desetiletí a očekávání výnosů v Evropské unii v posledních týdnech také klesla. Zároveň je nadcházející australská sklizeň velmi nejistá, protože současné podmínky El Niño v Tichomoří naznačují, že Austrálie v nadcházejících měsících zaznamená výrazně nižší srážky. Analytici předpovídají, že produkce australské pšenice v sezóně 2026/27 značně klesne.

Na druhou stranu jsou očekávání výnosů v Rusku a na Ukrajině velmi dobrá. Vzhledem k horším vyhlídkám na sklizeň v jiných regionech je proto globální trh v nadcházející sezóně obzvláště závislý na dodávkách pšenice z Ruska a Ukrajiny. Pokud by se tyto dodávky neuskutečnily nebo by se zpomalily, mohlo by to vést k dramatickému nárůstu cen, jaký byl zaznamenán v sezóně 2022/23. Zemědělci by proto měli pečlivě sledovat další vývoj na trhu a být denně informováni.