Informace na začátku týdne: Čína a Rusko se k sobě přibližují

Rusko jako vývozce a Čína jako dovozce dominují světovému zemědělskému obchodu. EU by mohla ztratit větší spolupráci mezi světovými mocnostmi. V říjnu 2023 vyvolala rozruch zpráva z Ruska. Poté co ruští a čínští obchodníci uzavřeli dohodu, ve které bylo dohodnuto vyvézt 70 milionů tun obilí, luštěnin a olejnatých semen z Ruska do Číny v průběhu příštích 12 let. Rusko v minulosti nebylo pro Čínu významným partnerem v oblasti zemědělských surovin. Čína získává sójové boby a kukuřici především ze Severní a Jižní Ameriky, pšenici a ječmen také z Ukrajiny, Austrálie a EU.

V listopadu odcestoval ruský prezident Vladimir Putin do Kazachstánu. Jedním z cílů návštěvy bylo podpořit rozšíření dopravních cest do Asie. Kazachstánu, který je sám hlavním vývozcem pšenice v regionu, se obává, že ruský vliv bude příliš silný, ale má také společné zájmy se svým velkým sousedem na severu. Země se chce prosadit jako logistické centrum pro ruské zboží směřující do Číny a Íránu. Stávající železniční spojení do obou zemí by mělo být více využíváno a rozšířeno.

V prosinci ruský úřad pro bezpečnost potravin oznámil, že byrokratické překážky pro vývoz zemědělského zboží do Číny byly sníženy. Čínská vláda zrušila regionální omezení na vývoz kukuřice, rýže, sójových bobů a řepkového semene z Ruska do Číny, uvedl Rosselchoznadzor. Dosud bylo Rusko schopno vyvážet tyto komodity do Číny pouze z jihosibiřských pohraničních oblastí Primorsky, Zabajkalskij, Chabarovsk, Amur a Žitovská autonomní oblast. Nyní je jasná cesta zásobovat Čínu z hlavních pěstitelských oblastí v evropské části Ruska.

Sbližování Ruska a Číny není překvapením. Od útoku na Ukrajinu a následných sankcí ze strany západních států se Čína stala pro Rusko jako strategický partner enormně důležitější. Velkým poraženým v tomto vývoji by mohla být Ukrajina, pro kterou byla Čína dosud druhým nejvýznamnějším odběratelem kukuřice. Ukrajina dodala do EU pouze větší množství. Přestože Rusko zatím není velkým exportérem kukuřice, vyprodukované a vyvážené množství se v posledních letech zvýšilo a pravděpodobně poroste i v budoucnu.

EU by ale také mohlo tvrdě zasáhnout prohlubování obchodních vztahů mezi Ruskem a Čínou. Čína bude primárně nakupovat pšenici v Rusku, která byla dosud ve značném množství nakupována také z EU. Množství obilí vyváženého z EU do Číny se od sezóny 2019/20 pohybovalo mezi 3,9 a 4,9 miliony tun, z čehož 1,1 až 2,2 milionu tun tvoří pšenice a 1,5 až 2,9 milionu tun ječmene bylo vyřazeno. Vývoz pšenice z EU pocházel téměř výhradně z Francie. Pouze ve finančním roce 2019/20 přispěla Litva významným podílem ve výši přibližně 600 000 tun. U ječmene je situace podobná.

Prohlubující se spolupráci mezi Ruskem a Čínou si však analytici všímají již delší dobu a začala válkou na Ukrajině. Stefan Vogel z Rabobank v rozhovoru s World Grain na podzim roku 2021, měsíce před ruským útokem na Ukrajinu, poukázal na to, že je to možné a že vzhledem k rostoucímu politickému napětí mezi dlouhodobými zemědělskými obchodními partnery Čínou a Spojenými státy, by Rusko mohlo mít  prospěch ze zhoršujícího se konfliktu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Citoval studii, která zkoumala potenciální dopad dalšího zhoršování vztahů mezi USA a Čínou na globální obchod s obilím.

„Mohli bychom se dostat do situace, kdy se vytvoří obchodní bloky s USA, Austrálií a Evropou, zatímco Rusko a Čína vytvoří přirozený blok na druhé straně,“ řekl Vogel. „V tomto případě by Čína mohla v budoucnu dovážet více pšenice z Ruska jako krmivo pro zvířata, která by nahradila kukuřici.“ Pokud se situace dále zhorší, mohlo by to mít dopad i na země, které sympatizují buď s USA, nebo s Čínou, a zemědělský sektor by mohl být těmito kroky vážně zasažen, očekává Vogel.